32. období Imperiálního věku - 3

Bartoloměj s Bergenem přiletěli zpět do Edorasu, Corridan na vyzvání správce města Eldrana Diamského přicestovala ze severu a Efínie došla po svých z palácových zahrad, kde se nachází její domek v pařezu. Při slavnostní večeři, které se účastnili i Kalidor s Isepem, požádal KD družinu, aby nalezla a přivezla zpět ostatky padlého duhového draka, který se zřítil do hor cca den od Vlčího města, a rovněž prošetřila jeho smrt. Družina se ještě toho večera vypravila na velké nákupy a zařizování a hned příštího dne z rána vyjela po královské cestě na sever na krytém voze taženém dvěma koňmi.

Ještě ten den dorazili do hostince, který byl posledním vhodným místem k přespání, než družina vjede na kamennou stezku mezi příkrými vrcholky severních hor. Tam došlo k náhodnému setkání s Adamem, který na jejich vůz umístil znaky Vanderských a sud oleje (rozuměj nesrážející se lidské krve), a nákupu posledních nezbytností jako jsou čerstvé pochutiny a místní pálenky. Proslýchalo se, že jen dva týdny zpět tudy pěšky cestovali dvě osoby - mnich a muž s holí zahalený kápí. Rovněž došlo k masivním sesuvům skal vysoko v horách.

Po přespání tedy družiníci vyrazili vzhůru, Bartoloměj se proměnil v draka a hlídkoval ve vzduchu před pomalu jedoucím vozem a upozornil družinu na skupinu barbarů kempujících jen nějakou tu míli od horské cesty. Přišla noc a družina se chystala se spánku na rovné pláni, když se ze tmy vynořilo šest barbarů s prosbou, zda-li mohou strávit noc s námi, že jejich přechodné obydlí vydrancoval drak. Neuběhlo ani pár hodin a drak zaútočil i na nás. Bartolomějovi zlomil klíční kost a vyděšení koně uprchli a ztratili se v horách. Jako zázrakem se drak vydal v patách v panice zdrhajícím barbarům a pak se usídlil na vrcholku nejbližší hory.  Bergen s Corridan a Efínií pak našli ztracené koně, zatímco válečník družiny se snažil sešít dohromady.

Druhý den je zastihla bouře a studený déšť se změnil v kroupy. Tu noc strávila družina v jeskyni, kde našli mrtvolu jejího obyvatele a o kousek dál i mrtvoly dvou trpaslíků. Dalšího dne vyjela a dorazila k prolomené a propálené těžké kovové bráně, která byla vstupem do trpasličího tunelu, který vedl přes hory. Ten byl hlídán zbytkem trpasličí posádky, kteří vůz za pálenku a pořádnou dávku jídla pustili do tunelu a k tomu ještě pořádně jednoho z koní, který na útěku před drakem ztratil podkovu. Družina překročila první rampu, která slouží trpaslíkům na stráži jako výtah pro jídlo i zbraně a noří se hlouběji do trpasličího tunelu s nadějí, že cesta podzemím proběhne rychle a hladce.