32. období Imperiálního věku - 7

Ještě té noci uprostřed cesty se družina rozhodla okrást druhého mnicha o zbylé dračí artefakty - dračí pařát a nadrcený dračí roh. Vydali se tedy bez jakéhokoliv odpočinku zpět k hvozdu, po nělikoka hodinách se rozhodli přenocovat pod skalním převisem a načerpat trochu sil. Jogli s Efínií při hlídce prohledávali úkryt a našli stříbrný amulet s vyobrazenou vlčí hlavou. O pár hodin později všechny probudil hnědý drak, který je nazval zrádci dračí víry, a vyžadoval, aby mu odevzdali ukradené srdce duhového draka. Nakonec po Bergenově intervenci dal družině pět dní, aby duhového draka svépomocí oživili, jinak jsou jejich životy v nebezpečí.

Po již známé cestě se družina dostala k osadě druhého mnicha. Mrštná a obratná Efínie zabavila mnicha v jeho chatrči, zatímco Bergen jej zezadu omámil chloroformem a společně pak vyplundrovali mnichovy cennosti. Narazili rovněž na dopis od Adama, ve kterém stálo "ten drak nesmí zemřít, pokračuj v míchání lektvarů..."

Při čekání na navrátivší se družiníky chytal zbytek družiny ryby a potkali třetího mnicha, který připustil, že mezi jeho bratry se dají najít tací, kteří nesouhlasí s nadcházejícím rituálem. Uklouzlo mu, že s tímto rituálem přišel mnich z chrámu asi před měsícem, hned poté, co místní les začal ohrožovat hnědý drak. Družina mu předala vlčí amulet, který našla pod skálou, a vypravili se k tajnému trpasličímu vchodu, který měl být napojen přímo na trpasličí palác ukrytý hluboko v hoře. Ukázalo se však, že vstup je hlídán porunovaným stoletým staříkem, jehož jediným rozkazem bylo strážit vstup a dovnitř pustit pouze královskou rodinu či velitele, kteří se mohli prokázat povolením. Po marných pokusech staříka přechytračit to družina vzdala a vypravila se do trpasličí osady, která byla přilepena k hoře a trpaslíci ji využívali k obchodování s okolním světem na povrchu. Jogli, Vařečka i Bergen si padli do noty s trpasličím princem Gibarem a jeho nohsledem, hráli karty až do noci, opili se do němoty a nakonec se uložili nahoře v hostinci ke spánku.

Efínie s Corridan vyrazily ven trochu se porozhlédnout, až skončily za branami pevnosti, a hlídka je již po setmění odmítla pustit dovnitř. Dračí štěstí tomu chtělo, že při hledání místečka k přespání zahlédly prince Gibara, jak se v kápi opatrně protahuje branou a pokračuje podél palisády do temné noci. Tajně prince sledovaly a vyslechly jeho rozhovor s Karlem, který prince upozornil na družinu, a ujistil jej, že princ si o svého otce nemusí dělat starosti, že jej sám Karel zpracuje. O jaké záležitosti však konkrétně mluvil už dívky nezaslechly. Princ se navrátil do svého pokoje v hostinci, sbalil to nejnutnější a vyrazil z pevnosti směrem na Vlčí město. Družina mu však byla v patách. Ve světle měsíce jej družiníci sledovali a při vhodné příležitosti se Jogli lektvarem změnil na Gibara, zpracoval staříka v tajném vstupu do hory a s úspěchem dovedl celou družinu do podzemních palácových zahrad.

Původně příjemně vypadající prostředí se však vůči družiníkům ukázalo jako velmi nepřátelské. Z temných výšin stropu spouštějící se pavouci přinutili družinu prchat vpřed, kde se Corridan zasekla v boji s duchem cesmínského hraničáře, kterého prakticky na konci svých sil porazila. Joglimu s Vařečkou se podařilo podzemní hvozd zapálit, záhy na to temnotu vytvářející tvor Jogliho omráčil a zatáhl do bažin. Efínie s Vařečkou a Bergenem v čele vyrazili kouzelníkovi na pomoc a společnými silami netvora porazili. Než se však Bergen rozkoukal a vyhrabal z bažin, ztratili se jeho přátelé v nepřátelském hvozdu. Mezitím se hoříčí hvozd začal sám hasit a vzhledem k odcizeným sazenicím bíleho sekvoje (Corridan), boji s cesmínským chodcem (Corridan), půlce hvozdu v plamenech (Jogli a Vařečka) a krvavé řežbě s netvorem (Bergen, Efínie, Vařečka a Jogli) uvalil na všechny členy družiny mocné kouzlo hněv lesa.