33. období Imperiálního věku - 1

Jogli, Efínie a Corridan si koupili koně a s vyrazili po stopách kol, které zanechaly v prašné cestě vozy stolinů naložené dračími kostmi, kůžemi a družiníky - alchymistou Vařečkou, šermířem Bartolomějem a chodcem Bergenem. Po čtyřech dnech trmácení je dostihli v osadě pod Edorskou horou a zjistili, že ještě toho dne večer budou podrobeni zkoušce, bez jejíhož absolvování nebudou oprávněni předstoupit před krále. Předtím je ale čekala uvolňující lázeň, ze které se nakonec stala společenská událost. Bergen se šotčicí se setkali se starými známými, které neviděli věky, Corridan měla možnost pozdravit se s Adamem a Jogli s Vařečkou se stali učedníky místního theurga.
Po uvolňující koupeli a nezávazné diskuzi však chvilka odpočinku skončila a nastal čas zkoušky - pohovoru, který vedli místní pouštní elfové. Každý z družiny byl tázán na pár otázek, a tím pohovor skončil. Ne však pro Corridan a Bergena, ti měli co dočinění s Cesmínií a byli podrobeni dalšímu tázání. Nakonec největším oříškem byla Corridan. Musela se podřídit příkazu, že všechny zbraně a vybavení nechá zde dole pod Horou. Na krk jí byl potupně připevněn náhrdelník odsávající magii a její vlčice byla zavřena do kotce.
Nad obzor sotva vyklouzlo slunce, když se údolím rozlehl křik orlů a tato obrovská vznešená zvířata přistála a pozorně si prohlédla již vyčkávající družinu. Bergen a Corridan, lidé lesů, byli nadšeni ze setkání s tak výjimečnými tvory, nutno však poznamenat, že let vzhůru na Edorskou horu byl
pro všechny nezapomenutelným zážitkem. Byli provedeni nekonečnými zákruty horského paláce a dostavili se do jídelní síně, kde již byl usazen snad každý důležitý člověk a zástupce rodin napříč královstvím, jen trůn v čele haly byl stále prázdný. Na konci jednoho ze stolů nalezla družina svá místa a potichu se usadila.
V tu chvíli vstoupil do místnosti král zanechávající za sebou obdivný ševel a šepot hostů. Přivítal všechny v sále, zdůraznil význam této chvíle a vyzval všechny družiníky, aby představili sebe i svůj podíl na úkolu získat ostatky draka. Výměna zdvořilostí proběhla bez problémů do doby, než předstoupila Corridan, aby se představila. Sálem zašuměl nesouhlas a zdálo se, že ani sám král jí nebyl nakloněn. Čestný Bergen se postavil na její stranu, zmínil činy, které by jí král měl přičíst k dobru, ale ani to nepomohlo. Nakonec vyšlo najevo, že tajný kupec dračí lebky je Corridan. Lebka byla prodána za částku sta tisíc zlatých a již putovala do města Thelasu k jejímu muži. Už tak rozhněvaný král zjistil, že chodec vyčerpal dvě ze tří možných přání z jeho prstenu přání, a rozkázal jej i druidku bezpečně uzavřít do hostinských pokojů.
V Joglim králův theurg rozpoznal kouzelnické nadání, a tak přešel do učení k místnímu kouzelníkovi. Theurg se se zbylým učněm - Vařečkou uzavřel do komnat a zkoumali zásobník energie, který družina přinesla, a zjistili, že se jedná o poměrně třaskavou záležitost. Bergen byl odhodlán zachovat si svou dračí ctnost - trpělivost. Uzamčen v komnatách poklekl, meč, který pro něj od Jervela získala družina, zapřel o zem a ponořil se do několikadenních modliteb a meditace.
Zato Corridan byla ve svém vězení poctěna návštěvou. Ve dveřích se objevil Adam s lahví akátového vína, dvěma poháry a nestoudnou nabídkou. Zajistí, aby byla lebka draka přivezena na Horu, což by druidku ospravedlnilo u krále. Mohla by pak získat to, po čem touží, a proč se vlastně této výpravy účastnila - drápy a rohy duhového draka. Za jediné podmínky - že s ním stráví dnešní noc. Podal zaražené elfce naplněný pohár a pomalým krokem ji začal obcházet, zatímco se topila ve zmatku. Čest, hrdost, manžel, král, Cesmínie, rada druidů, její úkol, Adam, vůně jeho těla. "Tak jaké je tvé rozhodnutí, kněžno?" ozvalo se jí u ucha, ladným pohybem rozpuštěné havranní vlasy měkce dopadly na ramena. Elfka se zhluboka napila z poháru a propadla kouzlu hlubokých zelených očí.
Nastalo ráno a Efínie byla znuděná, půlka družiny se vzdělávala a druhá byla vězněna v královských komnatách. Vyrazila tedy za Adamem, který ji už posledně naučil pár dobrých triků, a poprosila jej, zda by znovu nepomohl jejímu zlodějskému umu. Ten na to rád kývl, avšak výměnou musí svou druidskou přítelkyni přesvědčit, aby jej dnes znovu pustila do svého lože. Krom toho by byl rád, kdyby je v noci navštívily dvě pohledné děvečky z palácové kuchyně. Přesvědčit dívky nebyl takový problém jako přesvědčit elfku. Mazaná šotčice však použila svého výmluvného jazyka a Corridan nezbylo než souhlasit, že spát s Adamem je lepší než spát s někým bezvýznamným.
Takto uběhlo sedm nocí, dračí lebka bezpečně dorazila na Horu a nic tak nestálo v cestě oživení duhového draka. Rituál proběhl za pomoci Bergena a Corridan, které byl sundán magii odsávající obojek a navráceny zbraně. Za temné noci bylo oživení
provedeno a vyčerpaní hraničáři zapadli do svých postelí. Dalšího dne dal král celou družinu předvolat. Ještě toho rána se na královu žádost vydali na další pouť, a to získat zpět Tarovu slzu.