Konec války nebo další válka jihu?

Už je tomu několik měsíců, co Shemské vojsko v počtu 3 000 mužů zadržuje na hranicích Tauronské imperiální jednotky. Jelikož obě vojska táboří v těsné blízkosti, nervozita mezi oběma stranami se stále stupňuje. Každý voják dychtí po bitvě, ale generálové stále rokují. Imperiální vojska však zatím nelení a doplňují své řady a upevňují své zájmy v Jižní Jurtě, která by byla schopna podporovat možná další tažení.

Akárdská strana oznámila plnou vojenskou připravenost a veřejně podpořila Tauronské zájmy jako spojenec. Hrozba útoku na rebelské vojsko ze dvou stran staví vyjednávání rebelů do mnohem smířlivějšího stavu. Proslýchá se, že spojenci Shemských rebelů se stahují do ústraní a válka bude brzy u konce. Tauronské impérium požaduje okamžité stažení rebelských vojsk zpět do Shemských přístavů. Rebelové pod vedením Shemského knížete, pod tlakem z Akárdu navrhují řešení celé situace. Požadují učinit Shem autonomním územím pod správou Tauronu, s vlastní vládou a zákonem. Zdá se, že tento návrh je oběma stranami přijatelný, a proto se v brzké době začnou projednávat detaily této budoucí dohody.

Vládnoucí knížecí rodina území Taged - thí po příchodu Zingarských posil vydává rozkaz k vojenské akci za osvobozením Crowledu. Postavilo vojsko čítající armádu 350 elfích lůčišníků a 150 mužů ve zbroji, aby znovu čelili Loghardským barbarsko-skřetím nájezdníkům. Crowled město mrtvých, jak je přezdíváno místními po posledním masakru, nemá žádné obrané zdi, za kterými by se dalo ukrýt. Skřetů je moc a barbarské hordy plení vše v okolí. Ti se zde znovu objevili po deseti letech klidu. Něco je rozlítilo a vyhnalo z domovů, a tak drancují jak smyslů zbavení. Podle svědků se snaží zavděčit svým krvavým bohům, kteří je prokleli.